Nově přijatá agenda 2030 klade důraz na aktivní zapojení měst a obcí pro dosažení udržitelného rozvoje

20. 10. 2015

V září tohoto roku členské státy OSN přijaly po tříletém vyjednávání akční plán pro rozvoj, tzv. „Agendu pro udržitelný rozvoj 2030“, která je rozpracována v tzv. Cílech udržitelného rozvoje (SDGs). Cíle udržitelného rozvoje navazuji na Rozvojové cíle tisíciletí[1] (tzv. MDGs), platné pro období 2000 – 2015, jejichž společným cílem byl boj proti chudobě v rozvojových zemích. I když bylo dosaženo během 15 let pokroku v rámci všech miléniových cílů, stále přetrvává řada nedostatků v mnoha oblastech (podrobně viz The Millennium Development Goals Report 2015).

Cílem nové rozvojové agendy je zajištění důstojného života pro všechny, kterého lze dosáhnout pouze tehdy, pokud jsou rozvojové problémy řešeny komplexně, neboť jsou spolu vzájemně propojeny (viz chudoba, zajištění bezpečnosti, ochrana zdraví apod.). Zároveň k řešení těchto problémů je nezbytné aktivní zapojení nejen zemí tzv. globálního Jihu, ale také zemí tzv. bohatého Severu. Je třeba zdůraznit, že oproti Rozvojovým cílům tisíciletí, Agenda 2030 klade důraz na aktivní zapojení rozvinutých zemí včetně ČR. Ukazuje se totiž, že i ve vyspělých zemích dochází např. k prohlubování propasti mezi nejbohatšími a nejchudšími, k produkci emisí CO2, k zbytečnému plýtvání s potravinami apod.[2]

Je to také vůbec poprvé, kdy OSN a mezinárodní společenství obecně uznalo klíčovou roli municipalit v rozvoji. Přijatá rozvojová agenda by měla totiž řešit problémy, které jsou především lokální. Bez aktivní participace místní samosprávy tyto problémy nelze odstranit. Jsou to právě města a obce, jež mají prostředky a schopnosti, jak zlepšit správu či plánovat a realizovat řešení na místní úrovni.

 
Cíle udržitelného rozvoje (SDGs)
 
 

Agenda 2030 je obsažena v sedmnácti Cílech udržitelného rozvoje (SDGs), které vymezují nový rozvojový rámec (jednotlivé oblasti rozvoje) pro následujících 15 let (2015 – 2030).

Zdroj: Zpracováno autorem

Každý z cílů čítá jednotlivé podcíle/úkoly, kterých je dohromady 169 a které by měly být splněny do roku 2030. Místních samospráv se týká především cíl 11 Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce. Nicméně je důležité poukázat na skutečnost, že všechny cíle mají rovněž místní dimenzi. Pro řešení jednotlivých cílů bude potřeba širší angažovanost municipalit a rozvíjení zahraniční rozvojové spolupráce obcí.

Cíl 11 je rozčleněn do těchto podcílů/úkolů:

 

Zdroj: Zpracováno autorem

 
Města a obce jako klíčový aktéři rozvoje
 
 

V současnosti ve městech žije přes 3,5 miliardy lidí, tj. víc jak polovina lidstva. Očekává se, že do roku 2030 bude ve městech žít téměř 60% procent obyvatel. Narůstající urbanizace klade na municipality mnohem větší nároky, jež zahrnují široké spektrum poskytovaných služeb občanům, jako je např. dodávky pitné vody, kanalizace, výstavba dopravní infrastruktury, zajištění dopravy a funkčního zdravotního systému. Překotná urbanizace vyvíjí rovněž velký tlak na životní prostředí. Města se musí vypořádat s narůstající energetickou spotřebou a těžbou přírodních zdrojů, a to nejlépe zaváděním nových technologií. Ačkoli města pokrývají jen 2% zemského povrchu, spotřebovávají totiž až 80% energie a vytvářejí 75% emisí skleníkových plynů.

Ukazuje se, že pro naplnění jednotlivých Cílů udržitelného rozvoje budou klíčové především municipality, neboť to budou právě ony, kdo budou rozhodovat o tom, zdali zavedou inovativní přístupy vedoucí k udržitelnému rozvoji. Zároveň jsou to právě města, která nabízejí větší výběr kvalitního vzdělání a vyšší počet pracovních příležitostí. Propojenost jednotlivých SDG a klíčovou roli měst a obcí v jejich plnění ilustrujme na příkladu snadno přístupného, udržitelného a finančně dostupného dopravního systému: 

V podcíli č. 11.2 je uvedeno, že do roku 2030 je třeba poskytnout přístup k bezpečnému, finančně dostupnému, snadno přístupnému a udržitelného dopravnímu systému pro všechny a zlepšit bezpečnost silničního provozu, převážně rozšířením veřejné dopravy se zvláštním důrazem na potřeby lidí v těžké situaci jako ženy, děti, osoby se zdravotním postižením a starší osoby.

Doprava je pro zajištění bezpečných, odolných a udržitelných měst stěžejní (cíl 11), ale rovněž je nezbytná pro naplnění dalších SDGs, jako je cíl č. 3: Zajistit zdravý život pro všechny včetně podcíle 3.3 snížení počtu nepřenosných chorob, neboť aktivní doprava v napojení na veřejnou dopravu (chůze a jízda na kole) umožní dosažení atraktivních míst k procházce, povede k dosažení potřebné fyzické aktivity, která snižuje riziko onemocnění apod. Aktivní doprava rovněž přispěje k dosažení podcíle 3.6 celosvětově snížit na polovinu počet úmrtí a zranění následkem dopravních nehod.

Od městské dopravy se odvíjí také dostupnost dalších klíčových služeb ve městech, jako je vzdělání či zaměstnání. Nepřímé provázání cíle 11 je patrné u cíle 1 Vymítit chudobu a cíle 4 Zajistit inkluzivní a kvalitní vzdělání. Vedle toho může udržitelný dopravní systém podpořit cíl 5 gendrovou rovnost, neboť umožní zajištění potřeb žen. Z průzkumů totiž plyne, že ve srovnání s muži ženy cestují v jinou dobu, z odlišných důvodů, jinými způsoby a mají méně finančních prostředků. Z těchto důvodů si v mnoha případech nemohou dovolit využít jiné způsoby dopravy než hromadnou dopravu.

Municipalit z rozvojových zemí se týkají především opatření na ochranu zdraví a života chudých a sociálně slabých. Snižování negativních dopadů městského života na životní prostředí, jako je např. nedostatečný/neexistující odpadový management, ochrana obyvatel před možnými katastrofami, zhoršování kvality ovzduší, je však globálním problémem, se kterým se potýkají rovněž municipality z rozvinutých zemí (včetně obcí a měst z České republiky). SDGs se tedy týkají zemí rozvojových, stejně tak jako rozvinutých.

 
Zahraniční rozvojová spolupráce obcí jako nástroj pro plnění SDGs
 
 

Četnější rozvojové partnerství obcí, tj. zahraniční rozvojová spolupráce obcí, povede k naplňování jednotlivých SDGs především v rozvojových zemích. Municipality ze Severu disponující potřebným know-how a zkušenostmi, financemi a kapacitami, a tak jsou schopny poskytnout svým chudším protějškům v rozvojových a rozvíjejících se zemích odbornou, finanční či materiální pomoc.

Jak zahraniční rozvojová spolupráce obcí funguje v praxi uveďme na příkladu rozvojového partnerství měst Edegem a San Jeronimo. V roce 2004 město Edegem v Belgii navázalo spolupráci s městem San Jeronimo v Peru. V San Jeronimo do té doby fungoval místní trh pro cca 2000 prodejců, který nesplňoval řadu norem. Fungování tak velkého trhu vyvíjelo tlak na místní hospodářství, životní prostředí i místní veřejné služby. Dopravní cesty byly přetížené, systém odvozu komunálního odpadu byl nedostačující, v důsledku čehož se zvyšovalo riziko onemocnění místních obyvatel apod. Odborníci z obou měst vypracovali účinné a udržitelné řešení, které se týkalo zpracování organického odpadu, díky němuž San Jeronimo je v současnosti schopno shromáždit a zpracovat přes dvě tuny organického odpadu každý den. San Jeronimo díky tomu rovněž získalo ocenění ekologicky efektivní obec. Spolupráce obou municipalit přispěla také k zajištění snadnějšího přístupu na tržiště pro místní podnikatele a obyvatele, k navýšení počtu kupujících a k čistším ulicím v okolí. Vyšší počet kupujících způsobil místní hospodářský růst a angažovanost širšího počtu místních aktérů. Decentralizovaná rozvojová spolupráce Edegemu a San Jeronima již v této podobě přispěla k plnění několika Cílů udržitelného rozvoje.

Je nutné přiznat, že plnění jednotlivých Cílů udržitelného rozvoje představuje dlouhou a náročnou cestu. Je rovněž zřejmé, že pro dosažení Cílů udržitelného rozvoje je zapotřebí efektivní spolupráce širokého spektra aktérů - vedle národních vlád, neziskových organizací a soukromého sektoru je nezbytné zapojení municipalit, jak na národní úrovni, tak na nadnárodní ve formě decentralizované rozvojové spolupráce obcí.

 
Jak SDGs ovlivní současnou situaci v ČR?

 

Z prvotní analýzy dopadů Agendy 2030 a doporučení pro státní správu ČR, kterou zpracoval nezávislý think-tank Glopolis, plyne, že nová rozvojová agenda jednoznačně klade vyšší nároky na jednotlivé aktéry udržitelného rozvoje. Vzhledem k tomu, že SDGs jsou univerzální a jsou cíleny i na země rozvinuté, Glopolis očekávat nárůst závazků i pro Českou republiku, tj. pro jednotlivé resorty, města a obce, kraje a další klíčové aktéry.

Naplnění řady podcílů půjde dosáhnout pouze na základě změn na více úrovních zároveň, tj. od lokální úrovně až po globální, což bude dle autorů studie vyžadovat jednak lepší zapojení samosprávy, jednak intenzivnější zapojení řady rezortů do mezinárodních aktivit, do koordinace v rámci EU a do českého systému zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) - tedy tematické i metodické rozšíření ZRS (významné zejména pro Radu ZRS, ve které má své zastoupení i SMO).

Rovněž bude nezbytná spolupráce různých sektorů: státní správy, místní samosprávy, soukromého a neziskového sektoru. V neposlední řadě, reformy systémového charakteru spojených s realizací SDGs budou vyžadovat silnější zastřešení centrální politickou autoritu a promítnutí vybraných SDGs do činností vlády jako celku, včetně rozpočtových a dalších finančních procesů, jako jsou např. evropské fondy.

Vize udržitelného rozvoje ČR se zatím odvíjela od Strategického rámce udržitelného rozvoje České republiky, přijatého v lednu 2010. Ten definuje základní principy udržitelného rozvoje, jež je nezbytné respektovat při tvorbě všech zavazujících strategií a koncepčních dokumentů. Samotná implementace SDGs na národní úrovni (tj. v ČR) se pak bude v nadcházejících letech odvíjet od Rady vlády pro udržitelný rozvoj, která je hlavním implementačním mechanismem.


[1] O MDGs viz http://www.osn.cz/osn/hlavni-temata/rozvojove-cile-tisicileti-mdgs/

[2] Jak ČR plní SDG´s viz http://glopolis.org/cs/clanky/jak-si-stoji-ceska-republika-v-naplnovani-sdgs/ nebo podrobná studie plnění SDGs zeměmi OECD viz Sustainable Development Goals: Are the rich countries ready?, https://www.bertelsmann-stiftung.de/fileadmin/files/BSt/Publikationen/GrauePublikationen/Studie_NW_Sustainable-Development-Goals_Are-the-rich-countries-ready_2015.pdf

 

Mgr. Šárka Řechková

Oddělení vnějších vztahů

 
Zdroje:
 
Agenda 2030 znamená „domácí úkoly“ i pro Česko. Dostupné na: Rozvojovka.cz
Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) – prvotní analýza dopadů Agendy 2030 a doporučení pro státní správu ČR. Dostupné na: http://glopolis.org/cs/clanky/cile-udrzitelneho-rozvoje-sdgs-prvotni-analyza-dopadu-agendy-2030-doporuceni-pro-statni-spravu-cr/
Informační centrum OSN v Praze na: http://www.osn.cz
Jak si stojí Česká republika v naplňování SDGs. Dostupné na: http://glopolis.org/cs/clanky/jak-si-stoji-ceska-republika-v-naplnovani-sdgs/
Ministerstvo životního prostředí na: http://www.mzp.cz
Ministerstvo životního prostředí na: http://www.mzp.cz
Platforma O NAS? S NÁMI! na: http://udrzitelnyrozvoj.ecn.cz/
Rada vlády pro udržitelný rozvoj na: http://rvur.vlada.cz
Reaching SDGs from the ground-up! Dostupné na: http://www.platforma-dev.eu/event.php?parent_id=22&page_id=612
Statement UCLG: All SDGs are Local: Towards an Action Agenda in Habitat III. Dostupné na: http://www.uclg.org/sites/default/files/post_2015_declaration.pdf
Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR. Dostupné na: http://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-rozvoj/Strategicky_ramec_udrzitelneho_rozvoje.pdf
The Millennium Development Goals Report 2015. Dostupné na: http://mdgs.un.org/unsd/mdg/Resources/Static/Products/Progress2015/English2015.pdf
Vize je pro města důležitá jako nikdy dříve... Dostupné na: http://www.enviweb.cz/clanek/doprava/103606/predstavujeme-cile-udrzitelneho-rozvoje-budoucnost-dopravy-ve-mestech

 

 

Tento článek vznikl v rámci projektu Úloha místních samospráv v rozvojové spolupráci v kontextu EYD 2015.