Místní Agenda 21 jako komplexní nástroj pro plnění Cílů udržitelného rozvoje

9. 11. 2015

V září 2015 byly přijaty tzv. Cíle udržitelného rozvoje (SDGs). Dle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna jejich smysl spočívá v zajištění důstojného života bez chudoby, hladu a nerovnosti pro všechny obyvatele planety. Základ rozvojové agendy 2030 tvoří koncept udržitelného rozvoje. Pro místní samosprávy je přijetí SDGs důležité především proto, že nejenom cíl 11 a 16, ale i další cíle mají ve své podstatě lokální rozměr.

Přesto je nutné upozornit, že se nejedná o novinku. Cesta k naplňování nových rozvojových cílů začala již před mnoha lety na různých místech po celém světě. Myšlenka udržitelného rozvoje se jako komplexní přístup objevila již v dokumentu Agenda 21, který byl přijat na tzv. Summitu Země – na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji OSN v Rio de Janeiro v roce 1992.  Agenda 21 představuje strategický plán pro implementaci udržitelného rozvoje na národních úrovních, k němuž se přihlásila také Česká republika.

Udržitelný rozvoj je založen na rovnováze tří pilířů – ekonomického, sociálního a environmentálního. Cílem je, aby se vývoj v některém z těchto pilířů neodehrával na úkor ostatních. Udržitelnost tedy znamená rovnováhu mezi třemi základními oblastmi našeho života – ekonomikou, životní úrovní obyvatel a životním prostředím. Ale také rovnováhu mezi zeměmi a různými společenskými skupinami. Z tohoto vymezení vychází právě Agenda 21.

Z hlediska místní samosprávy je Agenda 21 klíčová především proto, že v rámci části III Posilování úlohy důležitých skupin dokument přiznává důležitou roli místním samosprávám, neboť řada problémů a řešení, jež jsou součástí Agendy 21, mají své kořeny na úrovni místních aktivit. V Agendě 21 se přímo uvádí, že místní úřady vytvářejí, řídí a udržují ekonomickou, sociální a environmentální infrastrukturu, dohlížejí na plánování, formují místní politiku životního prostředí a předpisy a pomáhají při implementaci národní a lokální environmentální politiky. Vzhledem k tomu, že úrovní správy jsou nejblíže lidem, sehrávají důležitou roli ve výchově, mobilizaci i při reakci na podněty veřejnosti a napomáhají tak dosažení udržitelného rozvoje. Dle Agendy 21 participace a spolupráce místních úřadů bude proto faktorem určujícím úspěšnost realizace jejích cílů. Je však nezbytné, aby místní úřady spolupracovaly s různými složkami společnosti – místními neziskovými organizacemi a spolky, podnikateli, školami, zdravotnickými institucemi a řadou dalších subjektů včetně širší veřejnosti.

 
Místní agenda 21 – nástroj pro plnění (Cílů) udržitelného rozvoje na lokální úrovni

 

Místní agenda 21 (MA21) vznikla jako nástroj pro realizaci a měření Agendy 21 na místní úrovni, především pro zajištění tzv. good governance na místní úrovni v oblasti ochrany životního prostředí, bezpečnosti, dopravy, zdraví obyvatel, školství, sportu, kultury a zaměstnanosti. Důraz je kladen především na rozhodování a plánování dalšího rozvoje regionu či obce, a to s účastí a ve spolupráci s mnoha místními aktéry. Díky tomu se municipalita rozvíjí v rovnováze, neboť se slaďuje hospodářský rozvoj se sociálními potřebami obyvatel a zároveň se respektuje životní prostředí. V roce 2006 Ministerstvo vnitra zařadilo MA21 mezi oficiální metody zvyšování kvality ve veřejné správě, kam se řadí i další metody, jako je benchmarking apod.

K měření kvality MA21 slouží oficiální sada Kritérií MA21, která byla v roce 2006 schválena Radou vlády pro udržitelný rozvoj a v roce 2010 poupravena. Díky stanoveným kritériím lze monitorovat úrovně procesu zavádění MA21 v jednotlivých obcích, městech a regionech. Zároveň kritéria poskytují přehledné vodítko pro implementaci MA21.

Kritéria zohledňují velikost municipalit v ČR a jejich specifika, proto existuje celkem 5 typových sad kritérií: pro města, statutární města, pro malé obce do 2. tis. obyvatel, pro mikroregiony a pro kraje. Sady jsou rozčleněny do 4 hlavních kategorií dle dosažené úrovně MA21, tj. od kategorie A „Dlouhodobý proces“ jako nejvyšší po D „Start“ jako nejnižší, a Kategorie Zájemci, která zahrnuje všechny evidované zájemce o problematiku MA21. Každá kategorie má stanoveny svoje ukazatele/kritéria, které musí municipalita splnit, aby mohla postoupit z jedné kategorie do druhé.

Implementace MA21 v ČR se hodnotí v souladu s mezinárodními Aalborskými závazky dle dosaženého udržitelného rozvoje v 10 stanovených oblastech. Aalborské závazky, jež jsou součástí Evropské charty, byly přijaty v dánském městě Aalborg v roce 1994. Podpisem charty se města a obce zavazují k plnění Aalborských závazků, které obsahují praktické nástroje pro plnění strategií podporujících zlepšování kvality života a udržitelnosti v oblastech, jako jsou správa věcí veřejných a územní rozvoj, životní prostředí, spotřeba a výroba, doprava, zdraví obyvatel, vzdělávání a výchova, kultura a místní tradice, sociální prostředí a globální odpovědnost.

V ČR se při hodnocení implementace MA21 sleduje naplňování tohoto přístupu v rámci vymezených 10 oblastí udržitelného rozvoje:

  1. Správa věcí veřejných a územní rozvoj
  2. Životní prostředí
  3. Udržitelná spotřeba a výroba
  4. Doprava
  5. Zdraví obyvatel
  6. Místní ekonomika a podnikání
  7. Vzdělávání a výchova
  8. Kultura a místní tradice
  9. Sociální prostředí
  10. Globální odpovědnost (jež zahrnuje i decentralizovanou rozvojovou spolupráci)

V současnosti výše jmenované oblasti úspěšně naplňují pouze dvě česká města - Chrudim a Litoměřice, díky čemuž jsou obě města nositeli kategorie A.

Česká města a obce, jež aplikují principy MA 21, se sdružují v Národní síti Zdravých měst ČR (NSZM), která byla založena v roce 1994. Její vznik souvisí s mezinárodním projektem Zdravé město, jež iniciovala Světová zdravotnická organizace v roce 1988 a k němuž se připojilo na 1300 zdravých měst, obcí a regionů z více jak třiceti evropských zemí. NSZM v dnešní době sdružuje více než 100 českých měst, obcí, mikroregionů, MAS a krajů, které zavádějí principy Agendy 21 v praxi.

Zdroj: Národní síť zdravých měst

 

MA 21 je účinným nástrojem zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a spolupráce s místními aktéry. Jak upozorňuje Tomáš Hák z Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, doposud chybělo převedení strategie udržitelného rozvoje do praktických opatření, zatímco přibývaly nové termíny jako green economy, smart growth, inclusice wealh a různé inciativy jak smart cities apod., které naopak situaci spíše znepřehlednily. Pro zástupce místních samospráv není zřejmé, zdali nové koncepty strategii udržitelného rozvoje doplňují a operacionalizují, nebo zda jde o nové směry. Nově přijaté Cíle udržitelného rozvoje tyto přístupy zastřešují a udávají chybějící měřítko udržitelnosti. Místní samosprávy mohou k jejich plnění přispět aplikací principů udržitelného rozvoje na místní úrovni, tj. zavedením MA21.

Mgr. Šárka Řechková

Oddělení vnějších vztahů

Zdroje:
Česká informační agentura životního prostředí na: http://www1.cenia.cz/www/ma21
Databáze MA21 na:  http://ma21.cenia.cz/
Informační centrum OSN v Praze na: http://www.osn.cz
MA21 Udržitelný rozvoj v malých obcích – umíme to?! Praktické zkušenosti a informace pro místní Agendu 21 v prostředí obcí. NSZM ČR.
Ministerstvo pro místní rozvoj na: http://www.mmr.cz
Národní síť zdravých měst na: http://www.nszm.cz
Reaching SDGs from the ground-up! Dostupné na: http://www.platforma-dev.eu/event.php?parent_id=22&page_id=612
SDG 11: Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce. Dostupné na: http://rvur.vlada.cz/clanky/sdg-11-vytvorit-inkluzivni-bezpecna-odolna-a-udrzitelna-mesta-a-obce
Udržitelný rozvoj: Platná globální strategie či prázdné heslo? Dostupné na: http://abicko.avcr.cz/2013/09/07/rozvoj.html
 
 
Tento článek vznikl v rámci projektu Úloha místních samospráv v rozvojové spolupráci v kontextu EYD 2015.