Jak vypadá rozvojová spolupráce měst v Norsku?

Od 90. let dochází k výrazné proměně podoby mezinárodní spolupráce především v evropských zemích. Aktivity západních municipalit v oblasti mezinárodní spolupráce jsou stále častěji rozšiřovány o aktivity v rozvojové oblasti. Takovéto aktivity označujeme za rozvojovou spolupráci místních samospráv. Dlouholetou zkušeností s touto formou mezinárodní spolupráce disponují norské municipality. Rozvojová spolupráce místních samospráv je v Norsku označována termínem mezinárodní spolupráce municipalit (Municipal International Cooperation; dále jen MIC).

Historie mezinárodní spolupráce municipalit v Norsku

Počátky mezinárodní spolupráce norských municipalit sahají do první poloviny 90. let, kdy se odehrála řada mezinárodních událostí, jež ve svém důsledku ovlivnily samotné smýšlení norských samospráv o nové formě mezinárodní spolupráce. Tím nejdůležitějším impulsem vedoucím k zapojení norských měst do rozvojové spolupráce byly především balkánské války, neboť řada norských měst měla navázána partnerství se svými protějšky v Bosně a Hercegovině či Srbsku. V souvislosti se zvolením Nelsona Mandely prezidentem Jihoafrické republiky a následným zahájením transformačního procesu, který se postupně přelil i do dalších afrických republik, byla snaha norských municipalit v oblasti rozvoje podpořena samotnou aktivitou Norské asociace místních a regionálních samospráv (Kommunenes Sentralforbund; dále jen KS), která se skrze tzv. MIC programy (rozvojové projekty, v rámci nichž místní samosprávy uskutečňují svoji rozvojovou spolupráci) stala zastřešující organizací pro mezinárodní spolupráci norských municipalit, jež je financována z Norské agentury pro rozvojovou spolupráci (NORAD). Základním pravidlem MIC programů je spolupráce místní samosprávy s jejím protějškem v rozvojové či rozvíjející se zemi. V současné době jsou MIC programy zaměřeny na Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Zambii, Tanzanii, Keňu, Ugandu a Guatemalu.

Navázání rozvojové spolupráce města Gran – Mukono - Lugazi

Zdrojem inspirace pro česká města a obce může být ukázka rozvojové spolupráce norského města Gran s jeho protějšky v Ugandě. Město Gran disponuje třináctiletou zkušeností s MIC programy, v rámci nichž realizovalo řadu rozvojových aktivit. Město Gran se nachází v jižní části Norska, cca 70 km od hlavního města Osla. Gran má 13 493 obyvatel (údaj k 1. lednu 2012). Gran má dlouholetou tradici v zemědělství a lesnictví. 6% populace pracuje v zemědělství, 16% v průmyslu a stavebnictví a 78% ve službách. Přes 2000 osob pracuje mimo Gran, z toho 50% v Oslu a 25% v přilehlých obcích a městech.

Gran se do rozvojové spolupráce místních samospráv zapojil v roce 1999 bez jakýchkoli předchozích zkušeností. Tomuto zapojení předcházel neformální kontakt, který byl zprostředkován norskou neziskovou organizací „Hand in Hand Uganda“ (HIHU), zabývající se ochranou dětí v Ugandě. Skrze tuto neziskovou organizaci se v roce 1999 starosta města Mukono spojil se svým protějškem v Granu a inicioval navázání rozvojového partnerství. Oficiální mezinárodní spolupráce municipalit Gran – Mukono byla následně stvrzena v roce 2000 prostřednictvím MIC programu. Prvních šest let probíhala rozvojová spolupráce pouze mezi městy Gran a Mukono, v roce 2006 došlo k rozšíření o dalšího partnera – sousední město Lugazi. Bylo navázáno tzv. partnerství Sever – Jih – Jih, díky němuž město Mukono přenášelo sousednímu městu zkušenosti a znalosti získané od norského partnera. Rozvojová spolupráce byla úspěšně ukončena na konci prosince 2013.

Příklady rozvojových aktivit města Gran

Rozvojové partnerství města Gran a Mukono bylo od samého začátku zacíleno na zvýšení příjmů místní samosprávy, dosažení finanční transparentnosti, politické a administrativní odpovědnosti a dosažení genderové rovnováhy v zastoupení úředníků a politiků v místní samosprávě. Cíle rozvojového partnerství vycházely z tzv. bottom-up přístupu, tj. byly formulovány na základě potřeb, které identifikovali samotní představitelé města Mukono. Finanční prostředky plynoucí z MIC programu byly použity výhradně pro posílení kompetencí úředníků a politiků místní samosprávy za účelem zlepšení veřejných služeb. Těchto cílů bylo dosaženo zejména prostřednictvím zavedení účinnějšího systému výběru daní a modernizace místního tržiště.

Za účelem efektivního výběru daní a dosažení finanční transparentnosti město Gran v roce 2001 poskytlo svému protějšku základní technické vybavení - šest počítačů, generátor a kopírku. V souvislosti s dodáním technického vybavení bylo také zahájeno vzdělávání v oblasti výpočetní techniky, tak aby úředníci místní samosprávy byli schopni obsluhovat počítačové programy zpracovávající výběr daní. Pozitivním efektem tohoto systému byla změna smýšlení místních obyvatel, kteří na základě dokladu o zaplacení přehodnotili svůj přístup, začali místní samosprávě důvěřovat a začali platit daně, neboť si byli jisti, že poplatky nekončí v kapsách místních úředníků. Zároveň byla vytvořena nezbytná databáze obyvatel, díky níž místní úředníci získali informace o daňových poplatnících.

V rámci zlepšování veřejných služeb vzniklo na radnici informační centrum, které občanům za drobný poplatek nabízí služby, jako je telefonování, faxování či kopírovaní. Informační centrum slouží také jako vzdělávací centrum obyvatel – jsou zde vyučovány kurzy čtení a psaní pro dospělé (především ženy), kurzy základů výpočetní techniky apod.

K zvýšení příjmů místní samosprávy jednoznačně přispěla i modernizace místního tržiště s potravinami v roce 2004. Z chaotického prostoru bez dodržování základních hygienických zvyků se postupně vybudovalo ohraničené tržiště s vlastními stánky a parkovištěm. Tržiště jako takové se stalo značným zdrojem příjmů místní samosprávy, která profituje z pronájmu stánků a výběru parkovného. Zároveň došlo ke zlepšení kultury prodeje, skladovacích návyků apod. Tržiště se stalo vyhledávaným místem, kam jezdí nakupovat potraviny i obyvatelé ze vzdáleného hlavního města.

Další aktivitou v rámci programu MIC, jež se jako jediná vymyká klasickému pojetí rozvojové spolupráce místních samospráv, byl nákup deseti krav, jež byly následně předány sociálně slabým rodinám, především vdovám s dětmi. Rodiny musely absolvovat seminář o chovu dobytka. V případě, že se krávě narodilo tele, muselo být předáno další rodině. Účelem této iniciativy bylo naučit místní obyvatele lépe se starat o zvířata a využít jejich potenciálu k zlepšení své životní situace, neboť pro chudou rodinu zvíře představuje zdroj potravin a příjmů.

V roce 2004 bylo rozvojové partnerství mezi městy Gran a Mukono rozšířeno o vzdělávací kurzy pro ženy s cílem posílit jejich zapojení do správy věcí veřejných. Šestiměsíční výuku, kterou absolvovalo 50 dívek, zajišťovali lektoři z města Gran. Ženy byly školeny v různých oblastech související s výkonem agendy místních samospráv. Později byly tyto kurzy rozšířeny o všeobecné tříleté vzdělání zaměřené na získávání dovedností, znalostí a všeobecnou osvětu v oblasti zdraví. Tento záměr byl podpořen i Ugandskou vládou, která poskytla finanční prostředky pro výuku 20 studentek. Po dobu trvání MIC programu prošlo touto výukou na 3 tisíce žen a dívek.

Prostřednictvím každoročního školního běhu, tzv. „school jogging“, byly do rozvojové spolupráce měst Gran, Mukono a Lugazi nepřímo zapojeny i základní školy v městě Gran. Tento školní běh má v Norsku mnohaletou tradici, pořádá se každoročně po celé zemi a je projevem norské solidarity. Princip spočívá v tom, že za každé uběhnuté kolo dostane žák od svého sponzora domluvenou finanční částku. Poněvadž se školních běhů účastní celé třídy, vybraná finanční částka je relativně vysoká. Jedna ze základních škol v Granu vybrané peníze darovala školám ve městech Mukono a Lugazi k nákupu knih, počítačů a školních potřeb. Díky těmto finančním prostředkům byla v Mukonu zřízena školní knihovna, jež byla zpřístupněna veřejnosti z celého okolí. Tato aktivita nebyla součásti MIC programu, byla v podstatě vedlejším produktem rozvojové spolupráce municipalit. Zájem norských žáků byl probuzen prezentací mezinárodní činnosti města Gran a později i návštěvou ugandské delegace. Žáci se začali více zajímat o rozvojovou problematiku a po dobu trvání rozvojové spolupráce měst Gran, Mukono a Lugazi nadále finančně podporovali místní školy v partnerské zemi.

Mimo to se základní školy v městě Gran zapojily do psaní dopisů svým protějškům v Mukonu a Lugaze. Tato iniciativa však narážela na existenční rozdíly dětí z bohatého Severu a chudého Jihu. V roce 2008 byla tato iniciativa nahrazena projektem „Chtěl(a) bych Ti něco říct“ („I´d like to ask you something“), skrze který se norské děti učily tomu, jak složité překážky musí překonávat ugandští žáci za účelem dosažení základního vzdělání. Tato iniciativa přispěla k rozšíření povědomí a znalostí o situaci v Ugandě včetně vědomostí o rozvojové spolupráci obecně mezi žáky a jejich rodiči (obyvateli Granu), a přispěla tak k všeobecné podpoře rozvojových aktivit města Gran.

Během trvání MIC programu město Gran spolu s místními institucemi (školami, zdravotním střediskem, firmou na zpracování odpadu) hostilo za účelem předávání zkušeností několik delegací složených z úředníků a politiků z měst Mukono a Lugazi. Členové delegace byli ubytováni přímo v norských rodinách, které projevily zájem se do rozvojových aktivit svého města zapojit v roli dobrovolníků, a v průběhu své studijní cesty se účastnili řady společenských aktivit ve městě Gran, jako je např. den Ústavy 17 května.

Tento článek vznikl v rámci projektu Podpora zapojení měst a obcí ČR do zahraniční rozvojové spolupráce podpořeného v rámci zahraniční rozvojové spolupráce České republiky.